Koncert všechna očekávání vrchovatě naplnil. Brilantními Variacemi na Rossiniho téma Martin Švajda předvedl publiku, jak vrcholně virtuosní skladba může znít půvabně. Nádherný, jímavý tón zněl z jeho cella při pomalé větě Schubertovy Sonáty a moll. Vrcholem koncertu byla Chopinova Sonáta g moll, oba nástroje se skvěle doplňovaly, přebíraly melodii, aniž jsme si to uvědomovali, jako by umělci byli jedno tělo, jedna duše.

O.H. Zpravodaj 2013

Na neděli 6. května uspořádala Městská část Brno-Komín „Květnový koncert“ na své radnici. V podání violoncellisty Martina Švajdy a pianisty Pavla Kratochvíla zazněla díla Bohuslava Martinů, Oskara Nedbala, Clauda Debussyho, Maxe Brucha a Astora Piazzolly.

….Koncert byl příjemný kvalitními výkony dobře sehraného dua, s brilantními úhozy klavíru a sametově vřelým tónem violoncella. Komorní, téměř rodinnou atmosféru podpořil krátký, ale zasvěcený výklad Martina Švajdy k jednotlivým skladbám.

Komínský zpravodaj 2012

 

 „Delikátní francouzské pralinky se šampaňským“

Violoncellista Martin Švajda s klavíristou Pavlem Kratochvílem pokřtili své nové CD „Francouzské sonáty“ na prémiovém koncertu Bítešského hudebního půlkruhu.

Na programu slavnostního večera byly obě sonáty – F. Poulenca i C. Francka. Poulencova sonáta je napsána s pravou francouzskou rafinovaností a „jen tak mimochodem“ dává violoncellistovi příležitost ukázat virtuózní prvky. Martin Švajda ji právě tak provedl – s nadhledem a elegancí, až jsem přemýšlel, jestli nemá francouzské předky.

Franckova sonáta A dur je komponována pro klavír a housle, ale na violoncello v Martinově podání to byla opravdu lahodná francouzská delikatesa.

Se stejným nadhledem hrál svůj part sonáty, která je považována za jednu z nejobtížnějších, i klavírista Pavel Kratochvíl.

Souhra obou umělců je prověřena dlouhými léty spolupráce a byla hodnocena v superlativech už v mnoha kritikách. Při křtu CD jsme se mohli přesvědčit o jejich pravdivosti.

 EXIT 162 2011

 

Recenze CD Francouzské sonáty

…Obě sonáty jsou technicky dobře zahrané, přičemž je patrný smysl interpretů pro jemné výrazové i dynamické nuance. Právě tento důraz na hudební projev je velmi důležitý pro celkové vyznění a v kombinaci s muzikálností obou interpretů je zárukou toho, že posluchač skutečně uslyší hudbu, a ne pouze zapsané noty. Znamenitá je rovněž souhra obou nástrojů, která se neztrácí ani v technicky náročných rychlých pasážích.

Nové CD hodnotíme pozitivně, protože obsahuje dvě interpretačně výborně provedené skladby, které jistě ocení jak laická, tak i odborná hudební veřejnost.                             

Opus musicum 2011

 

…S velkou vřelostí vytvářel violoncellista svá sóla za precizního doprovodu ostatních nástrojů. Každý z nich se postaral rovnocennou hrou o harmonickou vyrovnanost. Jako hudební rivalové vystoupili naopak instrumentalisté v temperamentně provedeném Menuetu, který byl charakterizován rytmickými akcenty. Navzájem se velice pozorně poslouchajíce, modelovali pak téma finále a dali mu výrazný energický náboj.

Die Rheinpfalz 2009

 

Brněnští umělci, violoncellista Martin Švajda a klavírista Pavel Kratochvíl, v dokonalé souhře přednesli klasický repertoár, technicky mimořádně náročný a hudebně vděčný.

Olomouc 2005

 

Sametové tóny jeho violoncella provázely posluchače celým večerem. …. Co skladba, to jiný svět, jiné pocity, jiné okouzlení – a to všechno dohromady krásný zážitek. Neodpustím si laickou i obdivnou poznámku „od šatny“ : „… a to všechno dokážou jen čtyři struny

O.K. zpravodaj 2004

Vzpomínka na violoncello je od začátku spojena s velkým tónem a výraznou expresivitou jeho projevu. Martin Švajda ukázal muzikantsky vyzrálý interpretační profil.

Cuxhaven 1999

 

Vše potvrdil jejich výkon na 6. abonentním koncertě v divadle K. H. Máchy. Citlivá souhra, smysl pro slohovost, vytříbená technika, volená tempa a výrazně diferencovaná dynamika.
Tón a barva violoncella lahodily a přesvědčily o hlubokém citu pro komorní hudbu a vřelém umění Martina Švajdy a pianisty Pavla Kratochvíla.

Litoměřice 1995

 

Osobitý zvuk jeho nástroje se velmi organicky zapojil do výsledného zvukového obrazu. Celek působil sehraně a kompaktně i v tak obtížné kompozici jakou je Klavírní trio c moll op. 101 J. Brahmse.
Martin Švajda opětovně dokázal, že je zkušeným komorním hráčem.

Brno 1992

 

Martin Švajda měl opět příležitost se blýsknout svou muzikálností a učinil tak procítěně a uměřeně, obzvláště v oduševněle toužebném sóle třetí věty.

Zürich 1991

 

…jeho interpretace Sonáty F dur op. 99 J. Brahmse se vyznačovala muzikantskou logikou a zřetelnou snahou o technickou a slohovou čistotu. Plně odkryl myšlenkové bohatství a citovou intenzitu Brahmsovy hudby a tak přispěl k jejímu obzvláště působivému vyznění.

…Italská suita Igora Stravinského byla brilantní lahůdkou Martina Švajdy. Perfektním technickým zvládnutím, zvukovou pestrobarevností, rytmickou precizností a vytříbeným smyslem pro odlišení charakteru jednotlivých částí korunoval svůj úspěch.

Brno 1991

 

Debutující violoncellista Martin Švajda dokázal za pouhé tři dny nastudovat zcela nový repertoár a dokonale se sehrát s ostatními členy Kvarteta města Brna. Jaký talent a profesionalita se skrývá za tímto výkonem!
Je opravdovým potěšením naslouchat jeho měkkému a lyrickému, současně však dynamickému a jasnému, tempově pevnému a dobře uváženému přednesu.

Sydsvenska Dagbladet Malmő  1990